Zbydou po nás jen kosti...

Autor: Tess Gerritsen
Počet stran: 336
Nakladatelství: KNIŽNÍ KLUB

Děj:
Když si Julia koupila starý dům, chtěla přijít na jiné myšlenky. S nedávným rozvodem se ještě nevyrovnala. To že předchozí majitelka domu zemřela na zahradě jí trochu nahánělo hrůzu, ale přesto se pustila do její rekonstrukce. Měla v plánu, že vše udělá vlastníma rukama a bez pomoci ostatních. . Při kopání ale narazila na něco zvláštního. Zjistila, že se nejedná o kámen, a tak zavolala odborníky.
Byla to lebka kostry, která byla v zahradě zahrabaná asi už od roku 1830. Julii se ulevilo, když se dozvěděla, že se na pozemku další těla nenacházejí.
Nález jí ale nedal spát, a tak začala pátrat po tom, kdo byla ta žena, která byla přes sto let pohřbena právě na její zahradě.

V knize se autorka také vrací právě do roku 1830. Popisuje nejen osud ubohé Rose Connollyové, která se nejen musela vypořádat se smrtí sestry, ale také se rozhodla, že se postará o novorozenou neteř Maggie.
V městě začal řádit vrah, a protože byla Rose svědkem první vraždy, stává se jednou z hlavních podezřelých. Dalším možným vrahem je podle policie mladý student medicíny Norris Marshall.
Rose musí bránit svou neteř před nevlastním otcem. Se vším se jí snaží pomoct chlapec Billy, který žije na ulici a nemá rodinu.
To ale není vše...

Moje hodnocení:
Příběh se mi rozhodně líbil. Je  velmi poučný a upřímně jsem ráda, že nežiji právě v roce 1830. No, a taky bych rozhodně nechtěla bydlet na takovém místě, jako žije Julia.
Přezkakování mezi dvěma časovými liniemi bylo přehledné. Autorka si s tímto dílem musela dát velkou práci, odborné názvy a postupy, které se používaly v medicíně, právě v roce 1830, jsou v knize srozumitelně popsány.
Co bych asi vytkla je, někdy až zbytečné, natahování děje. Ke konci knihy se mi do čtení příliš nechtělo, někdy jsem se nudila.

85%